Cekli…

video: MVI_7385

 

IMG_7348 IMG_7347

 

IMG_7349

 

IMG_7350

 

IMG_7351

 

IMG_7352

 

IMG_7354

 

IMG_7356

 

IMG_7365

 

IMG_7361

 

 

 

 

IMG_7363

 

IMG_7369IMG_7370

 

 

 

 

 

(Galerie 35 m2, Praha, 9. 10. – 1. 11. 2015)

 

 

Text o výstavě:

 

Tato výstava představuje Marii Ladrovou a Ondřeje Vavrečku jako tvůrčí dvojici. Jedná se již o jejich třetí společný počin. Oba se realizují v pozoruhodném a plodivém dialogu, zároveň se doplňují zdánlivě rozdílnou zkušeností. Vzhledem k jejich dosavadní tvorbě a místu jejich studií vlastně volně reprezentují dva různé umělecké obory – výtvarné umění a film. Zřejmě proto je pro jejich instalační kompozice vlastní strategie zpochybnění rozdílu mezi nehybným a pohyblivým artefaktem, mezi dynamikou a statikou, mezi živým a neživým. Marie s Ondřejem vytvářejí symbolické a mnohovrstevnaté celky, kde je pokaždé dost místa pro všechny dostupné způsoby vidění a zobrazování, kde se klade mimojiné důraz na prolínání mezi rukodělností a technikou nebo na stimulující přeskakování mezi různými smysly, včetně sluchu a hmatu.

 

Pro Galerii 35M2 Marie s Ondřejem vytvořili soubor složený z několika negativních fotogramů, objektů z houby troudnatce, velkoformátových akvarelů a technických modelů, skrze které opět rozvíjejí své oblíbené příběhy postfuturistické povahy. Ty se týkají vlivu neslučitelných prostředí na člověka, procesu jeho nekonečného ovlivňování a touhy po jakési absolutní symbióze nebo přesněji po úplném obnovení přetrhaných pout. Marie s Ondřejem sice přemítají o budoucnosti, ale rozhodně nemají ambici nikoho agresivně atakovat a zpochybňovat jeho přítomnost. Naší pozornost otáčejí pomocí jemně neobarokní a ceremoniální estetiky spíše do světa iluzí a snů. Vše, čeho se tito autoři senzitivně dotýkají, souvisí s přicházející utopií a jejich odhodláním vyjít jí vstříc. Nabízí nám zdravě nakažlivý technologicko-biologický optimismus a především víru v umění jakožto konečný zdroj sebepoznání.

 

Michal Pěchouček, kurátor

 

Text k výstavě:

 

Troudnatec kopytovitý: Plodnice jsou kloboukaté, 5 – 50 cm v průměru, tvrdé, obvykle kopytovitého tvaru, v mládí hnědý, pak šedohnědý až šedý. Roste dosti hojně po celý rok na odumřelých nebo živých kmenech buků, bříz a topolů. Z vláknité dužiny se získával troud, který se používal jako zápalná houbička při zakládání ohně a střelbě z mušket. Na území Chodska a Valašska se z části této houby vyráběli klobouky a kabelky. Tato technologie zanikla ve 20 letech minulého století. Přirozeně mumifikovaný člověk v ledovci v Ötztalských Alpách Ötzi, měl u sebe plodnice troudnatce kopytovitého a březovníku obecného, zřejmě k rozdělání ohně a k léčebným účelům. V čínské tradiční medicíně se troudnatec kopytovitý používá nejen jako lék při zažívacích potížích, ale také jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny jícnu, žaludku a dělohy. V Evropě byla tato houba dlouhou dobu součástí lékopisů a v lidovém léčitelství využívána k zastavení krvácení a k dezinfekci menších ran. Při žaludečních obtížích se doporučuje vyvařit 2 x denně 9 g prášku ze sušené houby v 250 ml vody. Vodný extrakt z troudnatce kopytovitého vykazuje silné antivirové účinky.

 

první místnost:

Výtrusy hub, 2015, negativní fotogramy
Lesklokorka polská, Březovník obecný, Troudnatec kopytovitý, 2015, ryté choroše
Klobouk, 2015, vydělávaný troudnatec, kloboučnický hříbek
Čepice, 2015, vydělávaný troudnatec, otáčivý rytmický syntezátor
Bílá houba, 2015, houba, voda, miska
Ötzi, 2015, akvarel, papír
Řády, 2015, troudnatec, krabičky

 

druhá místnost:

Kolik je třeba realizací k dosažení daného účinku?, 2015, kombinovaná technika, různé materiály
Energetická koruna, 2015, dráty, fusekle, film
Vědma, 2015, akvarel, papír
Insignie, 2015, kombinovaná technika