Vyrábím si přírodní barviva z rostlin a někdy i z živočichů a z hub. Maluji s nimi své obrazy. Mám je uskladněné v lahvičkách, do kterých nasypu trocha kafru, aby se nekazila. Recepty jsem vyčetla většinou v knihách o barvířství, které již zaniklo a na některé recepty jsem přišla sama…..
Rostliny ke mně promlouvají a zvláště ty, které zpracovávám pro jejich barvu. Tato přírodní barviva mají moc, jsem u toho, jak vznikají a ony samy mě navádí a ukazují cestu. Tento proces je hluboký, je zapotřebí něco znát, najít a studovat. Děje se to přirozeně a s radostí, jelikož, když se člověk na cestu vydá, nezbývá než po ni jít. Vše začíná studiem-studií. Zaznamenáváním podob krajin a hub získávám lepší spojení se zemí a lépe rozumím tomu, co mě obklopuje- je mi nejmilejší -venku. Uvnitř maluji velké formáty, to co se v paměti usadí, to důležité. Sediment reality, koagulace, putrefakce,destilace, sublimace, fixace…..
Modrá recept:
Vezmi bobule černého bezu, svař je, rozmixuj a přeceď přes plátno. Přidej trocha kamence a modré skalice.
Čerň „nigredo“, je počátečním stavem, který je buď od počátku přítomný jako vlastnost „prvotní látky“ (prima materia), chaosu nebo „nerozlišené, chaotické hmoty“ (massaconfusa), nebo jej navodí rozdělení (solutio [rozpouštění], divisio [oddělování] či putrefactio [shnití]) elementů. Jestliže se stav rozdělení předpokládá, jak se to příležitostně objevuje, pak se provádí sjednocení protikladů připodobněné ke spojení mužského a ženského elementu (coniugium [sňatek], matrimonium [manželství], coniunctio [sjednocen, spojení], coitus [obcování]). Pak nastává smrt produktu spojení (mortificatio [umrtvení], calcinatio [zpopelnění], putrefactio [shnití]) s odpovídajícím černáním. Z „nigreda“ vede omytí (ablutio, baptisma) buď přímo ke zbělení, nebo se ve smrti uniknuvší duše (anima) opět sjednotí s mrtvým tělem, což vede k jeho oživení, nebo je množství barev (omnescolores, caudapavonis [paví chvost]) přechodem k jedné, bílé barvě, která všechny barvy obsahuje. Tím je dosaženo prvního hlavního cíle procesu, jímž je „albedo“ (zbělení), „tinctura alba“ (bílá tinktura), „terra alba foliata“ (bílá listnatá země), „lapisalbus“ (bílí kámen) atd., jejž mnozí vychvalují tak vysoko, jako už by bylo dosaženo cíle vůbec. Je to stříbrný nebo měsíční stav, který však má být stupňován až ke stavu slunečnímu. „Zbělení“ (albedo) je do jisté míry svítáním; ale teprve „rubedo“ (červenání, rudnutí) je východem slunce. Přechod k „rubedu“tvoří žloutnutím (citrinitas), které je později vynecháváno, jak jsem zmínil. Pak vzniká „rubedo“přímo z „albeda“ stupňováním ohně na nejvyšší stupeň. Bílí a červený prvek jsou královna a král, kteří rovněž v této fázi mohou slavit svou „chemickou svatbu“ (nuptiaechymicae).
Vzorník, 2018
Vzorník, 2018