galerie Výklady Axa, 2020
Kurátorka: Iva Mladičová

MARIE LADROVÁ / OUT..REZ..LES..
Výklady AXA, vernisáž 15. 1. od 18 hodin
16. 1. – 3. 4. 2020
Text pro web Výklady AXA
Název výstavy Marie Ladrové sestává z trojice tří počátečních písmen jmen hub s léčivými účinky – outkovky pestré, rezavce šikmého a lesklokorky lesklé. Specifický námět hub se ve funkcionalistických výlohách objevuje sice především kvůli jménu architekta a stavitele Hotelu AXA Václava Pilce, neboť německé der Pilz znamená také houbu a hřib, výtvarný zájem Marie Ladrové o uvedené téma má ale hlubší důvody. Autorka se dlouhodobě zabývá léčivým působením těchto svérázných organismů, je si vědoma jejich inteligence, z některých louhuje dokonce barviva pro své obrazy.
Ve Výkladech AXA vystavuje práce vytvořené tradiční akvarelovou technikou přírodními barvami na ručním bavlněném papíru s náměty místy téměř exaktně realistické formy. Když hovoří o svých kresbo-malbách hub, používá termín „portréty“. V novém souboru pro současnou výstavu odkazuje k jakési naučné tabuli, kde realistické prvky situuje do plochy gesticky abstraktního charakteru a jednotlivě pak do prostředí surrealisticky laděného.
Svět hub je podnětný již samotnými základními charakteristikami. Představuje samostatnou říši organismů. V dávných mýtech houby figurují jako symboly jinakosti, nejen kvůli halucinogenním účinkům vyvolaným psychoaktivními látkami některých z nich. Jde téměř o bytosti obestřené nevyzpytatelností, mohou být krásné a současně zákeřné. Vzhled jejich plodnic nevyplývá z funkčních významů, ale je výrazem bytostného sebevyjádření. Jsou upleteny z vláken a zrychlený mikroskopický film by ukázal, že jejich tvar „nepovstává zvětšováním či výstavbou, nýbrž tak, jako když vyšlehne plamen či vytryskne pramen“ (Z. Neubauer). Jejich podhoubí je sice základem existence, nenese ale možné rozlišovací znaky jednotlivých druhů. „Houbí krása není ‚nadzemská‘, tak jako krása květů či motýlích křídel. Je to krása elementární, zemská, humilis (humus = půda) – tak pokorná, že se jen zcela nepatrně zvedá nad zem! Nese chtonické tajemství: ztělesňuje krásu země jakožto živlu“ (Z. Neubauer).
Marii Ladrovou říše hub dlouhodobě fascinuje. Má pro ni snový charakter, v podhoubí spatřuje analogii se sítí lidského podvědomí. Vlastní snové výjevy nechává přirozeně vstupovat do vytvářených obrazů. Zdůrazňuje význam vzájemné propojenosti vláknitých struktur hub. Jsou sice běžnému lidskému pohledu skryté, jako velmi inteligentní systém ale umožňují přenos informací mezi obrovským množstvím různých organismů odlišných druhů. Samotné podhoubí je vlastně informační pole, mocné mimo jiné nabytou moudrostí času. Marie Ladrová ve svých kresbo-malbách zprostředkovává specifické vlastnosti vybraných houbích bytostí do nejjemnějších nuancí. Invenčně nachází analogie mezi estetickými formami a kvalitami a charakterem léčebných účinků. Ty je schopna v pracích vyjádřit právě díky možnostem přirozených barviv. Takto vědomé zacházení se vzájemnými reakcemi jednotlivých barviv má charakter alchymistických transmutací, estetické významuplnosti přeměny jedné látky v druhou. Důležitá je pro ni i proměna barev v průběhu času.
Technika akvarelu je pro Marii Ladrovou podnětná především díky výrazovým možnostem zacházení s momentem spontánnosti, také ale díky odlišné práci s prázdným prostorem. Vytvořené obrazy vnímá jako výsledky utkání se se živlem. Prvky improvizace a prostupnosti tvarů, linií, barev a prostorů charakteristické pro tuto techniku jsou pro ni přirozené, jejich možnosti paralelně realizuje i ve sféře hudby. Svými kresbami a malbami pomyslně propojuje ale i výtvarné světy čínské a japonské tušové malby, Williama Turnera, nebo svět starých receptur barvířů látek. Akvarel pojímá naprosto samozřejmě jako mnohovrstvý komplexní fenomén.
Použitá literatura:
Zdeněk Neubauer, O houbách (autobiologické zamyšlení), in: Magdalena Wells (ed.), Mezi zvířetem a květinou. Motiv houby v současném umění, Galerie Klatovy / Klenová – Arbor vitae 2008.





